I cesta může být cíl. Nemusíte být žádní velcí cestovatelé, abyste i vy v Chorvatsku objevili i skvosty, které neleží u jeho pobřeží.
Právě po cestě k němu můžete bez velkého zdržení odhalit stopy neandrtálských lidí, setkat se s venkovským životem a řemesly nedávné minulosti, obdivovat jedinečnou architekturu, vydat se po stopách legend a pohádek nebo objevit gastronomickou perlu Chorvatska.
Chorvatské vnitrozemí je většinou turistů opomíjeno. I když krásy Jadranu jsou nepopiratelné, i pevninská část vás může příjemně překvapit. Využijte dlouhou cestu na vysněnou dovolenou a obohaťte si ji o některou ze zajímavých zastávek. Tady jsou moje tipy.
1. Muzeum Krapinských neandrtálců v Krapině

Jen kousek za chorvatskými hranicemi leží městečko Krapina. Proslavil ho nález pozůstatků více než desítky neandrtálských lidí, kteří obývali zdejší jeskyni před asi 125 tisíci let. Muzeum je unikátní tím, že je postavené přímo v místě nálezu, kam se po skončení prohlídky můžete podívat.
Na začátku prohlídky se seznámíte s rodinou zdejších pralidí v krátkém filmu. Poté vás čeká projekce vzniku vesmíru, sluneční soustavy, Země a Měsíce. Za ní následuje procházka přes geologická období, přes vznik života na zemi, až k našim prapředkům.
Každý druh má své okénko, kde uvidíte, jak vypadal, co a jak lovil, jak vypadala jeho lebka atd. Projdete zástupem figurín podle stupně vývoje a skončíte u naší rodiny v rekonstrukci jeskyně, kde je našli. Provedení je opravdu velmi věrné. Nechybí ani porovnání naší a jejich kostry, jídelníček tehdejších zvířat, jejichž kosti se tu také našly, uvidíte, jak probíhal výzkum a mnoho dalšího.
Muzeum je moderní a velmi zajímavé. Jeho návštěva vás určitě nadchne a velmi ji doporučuji.
Otevírací doba
Út–Ne: 9:00–17:00
Vstupné
děti, studenti a důchodci: 5 €
dospělí: 10 e€
rodinné vstupné: 20,50 €
2. Zámek Trakošćan

Hned za hranicemi potěší milovníky hradů a zámků překrásný zámek Trakošćan. Pochází ze 13. století a své jméno získal údajně podle trácké pevnosti (arx Thacorum), která tu měla stát ve středověku, nebo podle drachensteinských rytířů, kteří oblasti vládli během raného středověku.
Uvnitř najdete stálou expozici s vzácnou sbírkou obrazů, nábytku a zbraní. K zámku patří také lespark a umělé jezero, kolem kterého vede 5km naučná stezka. Jezero je ale několik let vypuštené z důvodu rekonsturkce.
Otevírací doba
Muzeum je otevřené denně včetně víkendů a svátků kromě Velikonoc a Vánoc.
1. 4. – 31. 10.: 10:00–18:00
1. 11. – 31. 3.: 9:00–16:00
Vstupné
dospělí: 7 €
studenti do 18 let: 4 €
děti do 7 let: zdarma
Rodina s dvěma a více dětmi má vstup pro jedno dítě zdarma.
3. Muzeum pod širým nebem „Staro selo“ Kumrovec

Jedná se o zachovalou část vesnice, ve které se seznámíte s životem a řemesly přelomu 19. a 20. století.
Najdete tu 21 obytných budov, starou lidovou školu, 10 hospodářských stavení a 9 dalších budov, jako jsou vepříny, sklady obilí a studny. V těchto domech uvidíte ukázky běžného života i tradičních řemesel a zvyků. Navštívíte kováře, keramickou dílnu, výrobu dřevěných hraček i domácího plátna, seznámíte se s perníkářstvím i se zvyky na zagorských svatbách. Hned u vstupu stojí rodný dům Josipa Broze Tita, který představuje tradiční život a uspořádání domu.
U muzea je placené parkoviště a stánek se suvenýry, uvnitř areálu je restaurace.
Otevírací doba
Út–Ne: 9:00–17:00
Vstupné
děti, studenti, důchodci: 4 €
dospělí: 5 €
rodinné vstupné: 10,50 €
TIP
Jen asi 5 minut jízdy autem z Kumrovce je hezká a zábavná zastávka u pomníku chorvatské hymny. Projít se můžete krátkou stezkou korunami stromů Zelenjak s 20 informačními tabulemi, které vám přiblíží biodiverzitu této významné krajiny. Má délku 125 metrů a nejvyšší bod je v 5 metrech. Přírodní zajímavosti doplňuje hudební tematika sochou trubky a ozvučeného plotu, na který si může každý vyťukat chorvatskou hymnu Lijepa naša pod širým nebem. Součástí stezky je i pozorovatelna ptačího hnízda nebo houpačka.
Vstupné se neplatí a přístup je možný 24 hodin denně. V Google maps hledejte jako Staza kroz krošnje Zelenjak nebo Spomenik hrvatskoj himni

4. Do Samoboru na kremšnitu

Oblíbené výletní místo mnoha Záhřebčanů proslavil dezert z listového těsta a šlehaného vaječného krému. Kremšnita v překladu z němčiny (cremes schnitte) znamená prostě krémový řez. Tento si získal srdce lidí v mnoha zemích a můžete se s ním setkat i pod názvy krempita nebo kremeš a v mnoha variantách.
O jejím vzniku existuje víc příběhů. Ten nejznámější říká, že pochází z Bledu. Samobor má ale vlastní. Podle něj tento recept vytvořil Đuro Lukačić ve 20. letech minulého století. Učil se cukrařinu v Záhřebu, kombinoval recepty svých mistrů, až se zrodila kremšnita. Až do roku 1966 ji vyráběl v Samoboru v kavárně svého bratra Marka. Poté jeho tradiční recepturu převzaly cukrářky Višnja Vukmanović i Branka Žganjer a přenesli ji do kavárny Livadić a cukrárny U Prolazu, kde je můžete ochutnat i vy. A když se v Samoboru zeptáte na její původ, každý vám řekne, že jen samoborská kremšnita je ta pravá a jediná.
Samobor ale vyniká i dalšími gastronomickými perlami. K místním specialitám patří i tradiční aperitiv bermet z červeného vína, vybraného ovoce a bylin nebo klobása češnofka/češnjovka ze směsi vepřového, hovězího a sádla ochucená čensekem, pepřem a paprikou. Více než 200 let už trvá tradice samoborské muštardy. Je to hořčice vyrobená přírodní cestou bez konzervantů. Stálicí místních jídelních lístků je samoborski kotlet, osmahnutý vepřový plátek dušený v omáčce z česneku, petržele a bílého vína.
Tradičním jídlem je i samoborská kotlovina. Ta ale patří k těm, které se vaří venku a jejich příprava je zároveň společenskou událostí při setkání rodiny a přátel nebo jako součást lidových slavností. Ve speciálním kotlíku se na víně dusí vepřové nožičky s cibulí, následně vepřové kotlety, zatímco po okrajích se pečou klobásky a další maso.
Nejznámější atrakcí v okolí je Grgosova jeskyně. Projít se můžete po Anidolu a kopci Tepec a za historíí se vydat na zříceninu samoborského hradu, který založil český král Přemysl Otakar II.
Kavana Livadić
Sastičarna U Prolazu
5. Po stopách historických silnic


Stopy dvou ze tří historických silnic, které vedly z Karlovce, představují dva překrásné kamenné mosty.
Novigrad na Dobri
Ten ve vesnici Novigrad na Dobri je perlou mostní architektury a je jedním z nejstarších a nejkrásnějších v Chorvatsku. Jeho deset oblouků ve spojení s čistou vodou vytváří zvláštní kouzlo. K tomu přispívá i frankopanská pevnost z 15. století, která se tyčí nad ním.
Pochází z roku 1730, kdy nahradil dřevěný most ze 16. století. Připomíná Karolinu, první moderní silnici té doby, která vedla do přístavu Bakar. Stavěla se v letech 1726–1732 a její trasu dnes v podstatě kopíruje dálnice ze Záhřebu do Rijeky.
Tounj
Unikátní dvoupatrový most přes řeku Tounjčici najdete nedaleko Karlovce, kousek od Ogulinu. Byl postaven roku 1775 jako součást historické silnice Jozefína, která vedla z Karlovce do Senje a po přestavbě v podstatě funguje dodnes.
Na počest rakouského císaře a chorvatského krále Josefa II. se jmenuje Josefův a jeho stavitel se inspiroval velkolepou starořímskou architekturou. V 19. století bylo přistavěno druhé patro. Tím získal konečnou podobu a stal se jediným dvoupatrovým mostem v Chorvatsku a této části Evropy. Na mostě najdete pamětní desky císaře Josefa II. a Ferdinanda I. a sochy římských vojáků. Byl několikrát zničen a znovu postaven, naposledy po 2. světové válce. Abyste si pohled na něj vychutnali v pohodlí, posaďte se k romantickému kamennému stolu a vychutnávejte historickou atmosféru a klidně i svačinu.
6. Za tajemnem do Ogulinu

Město pohádek a legend, která vás u při příjedu uvítá stánky podél silnice, kde místní prodávají svoji úrodu. Během návštěvy vás bude neustále provázet pohled na blízkou horu Klek. Podle pověsti je to zkamenělý obr, na jehož vrcholu za bouřlivých nocí řádí čarodějnice a snaží se ho probudit. Také tam žijí víly, které mění vodu z řeky Dobry na zázračnou.
Její kouzlo můžete vyzkoušet přímo v centru města v parku Kralja Tomislava u pramene Cesarovac. Když se z něj napije žena, bude navždy krásná a mladá, když muž, ožení se s Ogulinkou. Stojí tu i frankopanská pevnost, pod kterou zeje propast pojmenovaná po dívce Đula. K ní se váže asi nejznámější ogulinská legenda o dceři velitele pevnosti, která se zamilovala do kapitána Milana. Ten ale padl v bitvě s Turky a nešťastná Đula se vrhla právě do téhle propasti. Nad místem, kde skončil její život a kde Dobra mizí v podzemním labyrintu, je vidět reliéf mužské tváře. Říká se, že je to tvář kapitána Milana, který na to místo navěky shlíží.
Nedaleko Ogulinu leží Šmitovo jezero, ke kterému se váže legenda o sv. Jiří a kde můžete vidět otisk kopyta jeho koně. Těžko se divit, že právě v tomhle městě se narodila nejslavnější chorvatská spisovatelka pohádek Ivana Brlić-Mažuranić. Navštívit tu můžete její Dům pohádek a každoročně se tu pořádá i Ogulinský festival pohádek.
Z naší návštěvy Ogulinu jsem sepsala podrobnou reportáž a pokud byste se chtěli dozvědět o všech zdejších legendách, můžete si o nich přečíst tady.





















Diář do Chorvatska
Pokud chcete mít po ruce ještě mnohem víc tipů na výlety a zajímavá místa, pořiďte si průvodce, gastrorádce, plánovač a zápisník v jednom. Provede vás všemi částmi Chorvatska, kde u každé z nich najdete seznam památek a zajímavých míst, přírodních zajímavostí, pláží, muzeí, atrakcí i událostí. Stejně tak vám pomůže při návštěvě mnoha měst. Vždy budete vědět, jaká jsou typická jídla v jednotlivých částech, budete si moct zapisovat nabídky na ubytování, tipy na výlety i dobré restaurace. Zapíšete si odhad a skutečnost rozpočtu, seznam nutností před cestou a díky cestovnímu seznamu už nikdy nic nezapomenete. Objednejte na www.pruvodcedochorvatska.cz










Sledujte mě na Instagramu
https://www.facebook.com/zivotschorvatem
- Ahoj všichni!
- Jeden den ve Splitu

- Tip na výlet na Istrii: Roč

- Vodice

- 6 skrytých pokladů Chorvatska na cestě k Jadranu


Napsat komentář